Staňte se také členem výstavní galerie Mácových asistentů.
Co proto musíte udělat?
To je snadné, jde přeci o Hnutí Mácou.
Zde je galerie asistentů, kteří Mácovi asistovali nebo asistují.
Jan Čejka,
S Mácou se seznámil:
„Na letním táboře v Čimelicích v roce 2008.“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„Asistence Mácovi mi dává možnost udělat něco, co udělat můžu, ale nemusím. Něco, co mu zásadním způsobem pomáhá realizovat jeho plán – ŽÍT SAMOSTATNĚ. Něco, co sám prostě udělat nemůže. Něco, co by neexistovalo, kdyby se přátelé kolem něj nedohodli a nepomohli mu. Pomoc Mácovi je jedna z mála věcí v mém životě, o které nikdy ani trochu nepochybuji – že má smysl. Přátelství s Mácou mi pak dává to, co každé přátelství s někým, kdo je vám sympatický.“
Kevin Leňo,
S Mácou se seznámil:
„Skrz kolektiv Evangelické Akademie Praha. Nejprve jsem k Mácovi chodil na návštěvy, potom začal pomáhat, zkoušet samostatné asistence…a postupně jsem se stal jedním z pravidelných Mácových pomocníků :)“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„Po zapojení do organizace hnutí se Mácův sen částečně stal i mým. Když to jde s Mácou, proč ne i s ostatními? Přál bych si, aby projekt Hnutí Mácou byl příkladem, že to jde. Naším společným snem do budoucna je poskytovat tuto službu nejen Mácovi, ale i ostatním, kteří mají vůli a chuť žít.“
Vojta Flesar,
S Mácou se seznámil:
„Přes Honzu Čejku“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„Přes počáteční nejistotu jsem se přenesl opravdu rychle. Možnost trávit čas s člověkem, pro kterého jsou každodenní činnosti komplikované nebo nemožné, mi přináší vedle dobrého pocitu i životní nadhled a zajímavé zkušenosti.“
David Rot,
S Mácou se seznámil:
„Díky školní exkurzi do stacionáře Akord.“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„My Mácovi pomáhame žít jak chce a on nám dává nejen peníze na náš život, ale i ukazuje jiné stránky života, učí nás trpělivosti, tříbí naši schopnost improvizovat, baví nás jak stan.. Ups.. Sitdown komik.. Takhle bych mohl pokračovat do aleluja.“
Radek Drahovzal,
S Mácou se seznámil:
„V Akordu, pak spolubydlící 2/2010 – 8/2010 a spoluhráč v kapele KAM´DEM. V té době byl náš obývák zkušebna :-).Mácův kamarád a asistent jsem tedy od té doby, co je Máca v Akordu (2009). Od našeho společného výletu 8/2012 na Rainbow Gathering na Slovensku je mi Máca i Rainbow bratr.“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„To hlavní je, že mne učí mít rád život. Máca obrazně vezme moji sebelítost a mocným fu(c)kem jí pošle do věčných lovišť neb, ač má situace není nejrůžovější s Mácovou se stěží může měřit!
Máca učí člověka „pouze“ být, neb on se nemůže schovat do nějaké činnosti, když se cítí v rozpacích, nemůže si hrát s mobilem či si s roztřesenou rukou zapálit cigaretu….on životu hledí zpříma do očí a za to si ho hluboce vážím a považuji ho za jednoho z nejbližších lidí,které tu na planetě znám. Máca je taková osvícená duše, která si dala ještě jedno pozemské kolečko, aby mezi lidmi šířila lásku a porozumění. Pověstný Mácův smysl pro humor dokáže nekompromisně roztavit kdejakou bariéru v srdcích bližních.“
Jana Michlanová,
S Mácou se seznámila:
„Někdy v roce 2006-2007 se mi prostřednictvím OS Pohoda, dostal do ruky inzerát přibližně v tomto znění: „Ahoj, hledám někoho, kdo by mě občas někam vzal. Nic moc nepotřebuju, jenom napít a vyčůrat. Je mi 30 let a jmenuju se Marcel Dufek.“ První informativní schůzka s Mácou proběhla v kontaktním centru OS Pohoda. Když jsem přicházela ke středisku, Máca s asistentkou čekali na ulici a už zdálky se na mě smál krásný člověk. Nahlas. A já jsem tehdy ještě netušila, že si velice rychle najde místo v mém srdci, a zůstane tam napořád. Brzy po seznámení jsme se už sešli sami a já začala Marcelovi asistovat. Zašli jsme na výstavu a strašně se spolu nasmáli. A tak to všechno začalo. Postupně jsem Mácu představovala svým přátelům i rodině a ti měli najednou také potřebu ho vídat a pomalu se tak stávali součástí jeho života a Máca našeho.“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„Marcel v každém z nás zanechává svou stopu a díky svému smyslu pro humor, schopnosti naslouchat, krásné duši, neuvěřitelné vůli prosadit se, na něj nikdo jen tak snadno nezapomene. Probouzí v lidech smysl pro solidaritu a potřebu pomoci. Jak sám říká: „Jsem tady proto, abych lidem otevíral oči.“ Mně je otevřel dokořán.“
Pavla Macháčková,
S Mácou se seznámila:
„Koncem roku 2011 na kurzu pro pracovníky sociální péče, kde Máca přednášel. Když vjel na vozíku do místnosti, připadalo mi, že se rozsvítilo slunce….Po novém roce jsem se u Marcela přihlásila jako asistentka.“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„Radost, tvořivost, poznávání nových věcí…někdy je to, jako když stojíte na tenkém žebříku a malujete sny na oblohu.“
Honza Holiš,
S Mácou se seznámil:
„Seznámil jsem se s ním při asistencích ve školách Jedličkova ústavu, kde si Máca dokončoval vzdělání. Tehdy ještě bydlel u mámy na Dědině. Pak jsme se nějakou dobu neviděli a v druhé vlně jsem se zapojil do asistování v bytě, který si Máca již několik let čím dál tím častěji užívá.“
Co mi Hnutí Mácou přináší:
„Máca působí jako živel, který lidi kolem sebe rozsvěcuje. Je odvážný a nezdolný, jsem s ním rád a bývá to i dost sranda. Dodává mi naději pozorovat, jak se daří Mácovi dlouhodobě právě ve spolupráci s lidmi okolo sebe svůj život stále svobodněji naplňovat. Rád přispívám svojí asistentskou troškou do mlýna.“